Třídění zeleniny a ovoce

Zelenina

Hlízovitá zelenina

Nejoblíbenější hlízovitou zeleninou české kuchyně jsou brambory. Zároveň je to i neznámější reprezentant této skupiny, který je typický vysokým obsahem škrobu, díky němuž dodává tělu mnoho energie.

Kořenová zelenina

I když kořeny mohou mít různé tvary (kulatý, válcovitý, klínový nebo kuželovitý), každou zeleninu, u které jedlou část tvoří kořen, můžeme započíst do této skupiny. Mezi kořenovou zeleninu patří např. mrkev, petržel, celer, červená řepa nebo ředkev. Kořenová zelenina je charakteristická dlouhým vegetačním obdobím a trvanlivostí, proto je v kuchyni zastoupena po celý rok.

Cibulovitá zelenina

S ohledem na velké množství éterických olejů cibulovitá zelenina výrazně podtrhuje chuť pokrmů. Charakteristickou vlastností cibulovité zeleniny je vrstvovitá slupka. K této zelenině patří např. cibule, česnek nebo pórek.

Listová zelenina

Listová zelenina tvoří velmi různorodou skupinu, protože k ní patří velké množství rostlin z mnoha čeledí, např. hlávkový salát, špenát, čekanka, šťovík a dokonce i petrželová nať. Zelenina z této skupiny obsahuje mnoho vitamínů a minerálních látek. Bohužel tato zelenina není příliš trvanlivá a nedá se dlouho uchovávat.

Hlávková zelenina

K hlávkové zelenině patří ta, jejíž jedlou část tvoří listy s lodyhami vyrůstajícími z košťálu nebo nerozvinutého květenství. Z hlediska výživných látek je to velice hodnotná skupina a velmi dobře se hodí k dlouhodobému skladování. Patří k ní např. zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, brokolice nebo kedlubna.

Luštěniny

Plody a semena luskovitých rostlin jsou hned po obilí druhým nejdůležitějším zdrojem rostlinné potravy lidí. Obsahují velké množství cenných výživných látek, především bílkoviny. Mezi luštěniny patří fazole, hrách, čočka, sója nebo bob.

Lilkovitá zelenina

Z botanického hlediska je lilkovitá zelenina vlastně ovoce – jedlá část rostliny je tvořena zralým plodem. V gastronomii je ale z hlediska chuťových vlastností řazena k zelenině. K lilkovité zelenině patří např. rajčata, paprika nebo lilek.

Tykvovitá zelenina

Tykvovitá zelenina je velmi zdravá, protože obsahuje velké množství vitamínů a minerálních látek. Kromě toho v sobě většina druhů z této skupiny neuchovává těžké kovy. K tykvovité zelenině patří např. dýně, okurky, cuketa nebo patison.

Ovoce

Peckovité ovoce

Peckovité ovoce je označení pro ovoce, které má uvnitř jednu pecku. Zralé peckovité ovoce je z důvodu obsahu velkého množství cukru sladké. Velmi často je toto ovoce rovněž šťavnaté a aromatické. Obsahuje velké množství vitamínů a minerálních látek. Do této skupiny patří např. višně, broskve, švestky, meruňky nebo třešně.

Bobulovité ovoce

Bobulovité ovoce není příliš velké, je šťavnaté a dužina obsahuje malá semínka. Toto ovoce obsahuje velké množství vitamínů. Mezi bobulovité ovoce patří např. ostružiny, borůvky, maliny, jahody, rybíz, angrešt nebo brusinky.

Jádrovité ovoce

Jádrovité ovoce je ovoce, které uvnitř plodu obsahuje malé pecky – jadérka. Jedlou část tvoří dužina. K této skupině patří např. jablka, hrušky, kdoule nebo granátová jablka.

Citrusové ovoce

K citrusovému ovoci se řadí plody rostlin zvaných citrusovníky. Pěstují se v zemích s teplým podnebím a odtud se dováží do českých obchodů. Jejich plody jsou obvykle masité a velmi šťavnaté, jedlou část tvoří pod slupkou ukrytá dužina zabalená do jedlé, většinou hořké blány. K citrusovým plodům patří citróny, mandarinky, pomeranče, grapefruity, pomelo a limetky.

Exotické ovoce

Exotické ovoce se pěstuje na územích nacházejících se v tropickém nebo subtropickém podnebí a liší se od sebe jak formou, tak chutí. Společnou vlastností těchto typů ovoce je jejich exotický původ a fakt, že špatně snáší mrazy a nízké teploty. K této skupině patří např. ananas, banán, kaki, liči a mnoho dalších.